Stý dvanáctý den - Tak zase doma
Už je to více než tři měsíce od doby, kdy jsem se vrátila ze Švýcarska. Od té doby jsem stihla spoustu věcí, na druhou stranu se však počet zážitků a touha neustále zažívat nové věci nedá moc srovnávat s tím, jak jsem žila ve Švýcarsku. Ponávratový šok, příchod do staré školy, dva měsíce dopisování všech testů a zpětné začlenění se do kolektivu budu muset nechat na další článek. Teď se zkusíme vrátit v čase. Představte si, že je středa 5.12. Sedím někde u Bruselu ve velkém sále na prázdné zemi, kolem mě dalších 150 dětí, všichni máme na očích pásky a čekáme na moment, kdy si je budeme moct po dlouhé době sundat. Najednou zazní z mikrofonu povel a všichni si je s úlevou sundáme. Celá místnost je alobalem a balónky vyzdobená jako ideální místnost pro párty budoucnosti. Na obrovské obrazovce je puštěné video od dobrovolníka Olivera ze Slovenska. Ten nás vyzve k tomu, abychom si užili poslední večer ECTP 2018 (celé je to v futuristickém stylu) a pak může naše závěrečná diskotéka začít. Po