Třetí den

Neděle byla opravdu zajímavá. Ráno jsme jely tramvají na nádraží do Basileje. Tam jsme měly sraz se spolkem turistů. Vydali jsme se vlakem na výlet po okolních kopcích. Poznala jsem spoustu lidí, bohužel s námi nešly žádné děti, ale to jsem tak trochu čekala. Většinu výpravy tvořili senioři. Někteří byli z Německa. Frieda mi řekla, že pochází ze středu Švýcarska. Tam je běžné, že když někdo používá hochdeutsch (spisovnou němčinu), tak všichni poznají, že je cizinec, a odpovídají taky v hochdeutsch. Tady v pohraničí je však cizinců tolik, že je běžné, že i když na někoho budu mluvit spisovně, tak mi budou odpovídat dialektem, protože tomu tady všichni rozumí, včetně místních Němců. Ale já rozhodně ne!! Je to opravdu jako jiný jazyk. Po asi třech hodinách jsme vyšli na kopec, ze kterého byl nádherný výhled na celou Basilej. Na konci článku uvidíte fotky...
Naobědvali jsme se tam a pak si šli všichni po svých. My jsme šly nějakou speciální úzkou stezkou, protože Frieda se tam chtěla podívat na velmi vzácné malé orchideje. Bohužel je tam velké sucho, že letos nerostou. Cestou domů jsme šly přes Muttenz. To je město, kam budu chodit na kurz němčiny. Vypadalo moc hezky. Byla to vlastně taková idylická švýcarská vesnice se starými domy a úzkými, malebnými ulicemi, akorát ve velkém. Cestou jsme si koupily švestky v malém boxu, který stál u cesty. Funguje to tak, že si můžete vzít kolik ovoce chcete a podle množství zaplatíte příslušný počet franků do malé pokladny.
Pak jsme se dostaly autobusem domů.
Večer jsme výjimečně nešly do kina a hrály jsme různé stolní a karetní hry. Věřte mi, že scrabble v němčině je nad moje síly. 😂
V pondělí mi začíná škola, tak mi držte palce!