Čtyřicátý pátý den - túra v okolí Effingenu


Dneska jsme se s Friedou vydaly na výlet. O půl deváté jsme odjely tramvají do Basileje, pak půl hodiny vlakem do Fricku a následně asi patnáct minut autobusem do Effingenu. (Přesněji jsme jely něčím, čemu tu říkají PostAuto, ale vypadá to jako autobus.) Byla to jen taková větší vesnice, ze které jsme se vydaly do další vesnice jménem Linn. Tato cesta mezi poli nebyla moc zajímavá, ale pak už se nám naskytly krásné výhledy do okolí. (Pro Švýcary to moc výhledy nejsou, v Alpách je to přeci jen o něčem jiném, ale já jsem byla spokojená.) Došly jsme až k obrovské lípě, na kterou se sem chodí dívat spoustu lidí. Obvod kmenu je tak obrovský, že ji nedokáže obejmout ani deset lidí držících se za ruce.
Pak jsme šly přes kopečky až ke zřícenině hradu Schenkenberg. Tam jsme se naobědvaly a porozhlédly jsme se po okolí. Pak jsme šly hodinu a půl do města, ze kterého jel autobus zpátky do Fricku, odkud jsme jely vlakem domů. Upřímně jsem od tohoto výletu moc nečekala, myslela jsem, že to bude kratší procházka. Počasí bylo nádherné a celkově jsme v kopcích nachodily 18 km. Vrátily jsme se až o půl šesté. Lípa i hrad na mě udělali dojem. Okolní krajina byla taky pěkná. Myslím, že kdybych tu dočasně nebydlela, tak bych se na tohle místo nikdy nepodívala. Švýcarských turistů tam sice pár bylo, ale rozhodně to nebylo místo přeplněné zahraničními turisty (na rozdíl od větších švýcarských měst). Byl to pěkný výlet.
Zítra pojedeme s Friedou do Ženevy. Frieda dostala od někoho celodenní jízdenku na všechny švýcarské vlaky. Senioři tu mají speciální kartu, se kterou mohou bezplatně cestovat po celý rok, proto tuto jízdenku nemůže využít, tak ji nabídla mně. A když už můžeme jet kamkoliv, tak by byla škoda zůstat v okolí Basileje. (S mojí mhd kartou můžu cestovat zdarma vlakem do 50 km od Basileje.) Navíc bydlí v Ženevě Friedina dcera, takže to zní jako ideální destinace.
Zbytek týdnu nemám ještě úplně naplánovaný, ale chtěla bych toho vidět co nejvíc. S kamarády je to trochu horší, Byron je na Elbě (ostrov v Itálii), Rin v Madridu, Misha v Paříži, Eve někde v italském kantonu, Victoria v Itálii... Naštěstí to vypadá, že mě zachrání Juan a možná i pár Australanek z kurzu němčiny. Doufám, že se nám podaří domluvit nějaký ten výlet. Tady si můžete prohlédnout dnešní fotky: 







Takové ohniště s naštípaným dřívím jsou tu v lesích velmi často, kdokoli je může použít.





Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Festifall

Walmart

Třicátý první den

Sedmdesátý pátý den - oběd v Markthalle

Tentokrát už opravdový Halloween

Tentokrát se vydáme do přírody

Sedmnáctý den