Výlet na benzínku, bowling a den u jezera

Už je to nějaká chvíle, co jsem naposledy popisovala svůj každodenní život tady. Mezitím jsem byla na procházce po Huntingdonu se dvěma Francouzkami. Došly jsme až k místnímu kinu, které zvenku vypadá jak z amerického filmu. Taky jsem navštívila benzínku Sheetz, kterou jsou z nějakého neznámého důvodu někteří z mých amerických kamarádů doslova posedlí. Moje teorie je taková, že vzhledem k tomu, že jsme tak trochu uprostřed ničeho, tak je tu spousta dětí z vesnic nebo městeček, kde nic moc zajímavějšího než benzínku neměli. 

Tady je ta slavná benzínka.

Byli jsme se podívat i na fotbalovém zápasu.

Nic jsem si tam nekoupila, protože jsem nevěděla, že tam půjdeme. Vyrazili jsme těsně po večeři, kde jsem se přejedla. Takže na další jídlo jsem neměla ani pomyšlení. Přesto mě zaujalo, že měli přístroj na točenou zmrzlinu, kde si každý natočí zmrzlinu sám a pak to zaplatí u pokladny. To stejné měli i na milkshaky.

V pátek jsme byli na bowlingu. Ikdyž v okolí nejsou žádná velká města, tak mělo bowlingové centrum neuvěřitelných 16 drah. Pouštěli tam písničky a blikala tam barevná světla podobně jako na diskotéce. Největší radost jsem měla z barevných bot, které nám půjčili. Na začátku hry se měl každý třikrát vyfotit (klasicky, vesele a smutně). Fotky byly později zobrazovány na obrazovce ve vtipných animacích po každém hodu. Dost mě to bavilo. 

To nejzajímavější přišlo až o víkendu. V sobotu jsme vyrazili k jezeru. Jeli jsme na stejné místo, kde jsme kempovali během adaptačního kurzu. Škola tam vlastní výzkumnou stanici, kam můžou studenti ve volném čase přijet, a dokonce si i zdarma půjčit kajaky a kánoe. Už se nám podařilo najít dva americké prváky, kteří většinu volného času tráví radši s námi než s ostatními Američany. Když k tomu přidáme ještě přítele jedné z Češek, tak se nám podařilo sehnat tři řidiče, kteří dokáží odvézt z kampusu docela solidní skupinku. Jeli jsme všichni Češi, Slovenka, dvě Němky, 4 Američani a jeden Pákistánec.

Před půjčením lodí jsme museli absolvovat asi pětiminutový online kurz. Na jezeře jsme si užili spoustu srandy. Hlavně jsem byla ráda, že se nám podařilo opustit kampus. Není to tu jako v Brně, kde jsou univerzitní budovy rozdrobené po celém městě, každý bydlí někde jinde a na každém kroku je spoustu obchodů a restaurací. Tady je většina každodenního života koncentrovaná na dost malé ploše univerzitního kampusu. Když chceme a máme čas, tak můžeme jít na procházky po okolí nebo do Huntingdonu.  

Bála jsem se, že si budu připadat hodně izolovaná. To bylo zbytečné, díky tomu, že tu mám spoustu kamarádů a tak 3/4 studentů znám aspoň od vidění, tak je to v pohodě. Navíc škola zabere dost času. Kluby taky, o těch budu mluvit později. Škola navíc minimálně dvakrát třikrát do týdne organizuje různé akce. O víkendu si většinou musím vybírat z více lákavých možností, protože různí kamarádi mají různé plány. A když už by nebylo co dělat (až zjistíte, do kolika jsem se zapsala klubů, tak pochopíte, že taková situace nenastane), tak se dá jít s kamarády sledovat zápas volejbalu/fotbalu/amerického fotbalu...

No a v neděli přišel Lobsterfest. To je hodně zajímavá, jak by řekl můj bratr tak "americky přehrocená" tradice. Ale o tom až zítra.