Jak jsem nestanovala

Už mi zbývají méně než 4 týdny školy! Většinu času trávím v Huntingdonu, proto mám občas pocit, že toho nezažívám tolik, kolik by se dalo. Přeci jen v srpnu jsem si myslela, že budu mnohem víc cestovat a obecně, že toho stihnu víc. Ale krása se skrývá v detailech. Když si procházím galerii v mobilu, dochází mi, že toho vlastně zažívám docela hodně. Přesto, že školní kampus zas tak často neopouštím. Za poslední tři týdny jsme šli na dvě túry a pár kratších procházek. Zúčastnila jsem se minimálně šesti akcí, které nějak souvisely s Halloweenem. Navštívili jsme Hershey park (něco jako Disneyland). Ve škole se konala velká indická a latinsko-americká večeře. Taneční klub měl závěrečné vystoupení. S Lenkou jsme zvládly 6 prezentací na základce během jednoho dne. Předběžně jsme slavili díkůvzdání a jeli jsme do Washingtonu DC. 

A pak se stalo i spoustu menších věcí. Například jsme malovali na keramiku, slavili další narozeniny, modelovali na hrnčířském kruhu, hráli kulečník nebo jsme vyzkoušeli jednu z tradičních korejských her (která byla v seriálu Squid game).

Chtěla bych vám o tom napsat víc. Brzy i napíšu. Ale zároveň si uvědomuju, že se mi mnohem líp píše o něčem, co se děje právě teď. Když píšu o akci, která se konala před třemi týdny, tak si těžko vzpomínám na detaily a konkrétní myšlenky, které se mi honily hlavou. Proto teď všechno tohle přeskočíme (později se k tomu snad vrátím) a vrhneme se na to slavné stanování!

Nakonec se ukázalo, že týdenní stanování znamená, že to začíná v pondělí v 9 večer a končí ve čtvrtek v 6 ráno. Hlavním pravidlem je, že se stanuje po skupinkách dvou až osmi lidí a mezi devátou večer a šestou ráno musí být každý den ve stanu alespoň jeden člověk z týmu. Začíná se závodem, při kterém musíte splnit spoustu úkolů a posledním z nich je, že musíte postavit stan. První tým, kterému se to podaří, se stává takzvaným vedoucím stanem. Vymýšlí aktivity na následující noci a může kdykoli v noci svolat nástup všech soutěžících. Já osobně jsem se toho nakonec nezúčastnila. 

I tak jsem se ale bavila s dost lidmi, tak vám o tom můžu povyprávět. Justinna se ve čtvrťáku poprvé rozhodla, že si chce tuhle školní tradici vyzkoušet. Proto mě překvapilo, když se mi večer na Instagramu objevil úplně nový účet pojmenovaný "vedoucí stan 2022" a Justinna byla se svým týmem na profilové fotce. Připojila se totiž ke svým kamarádům, kteří už stanovali poněkolikáté. A protože měli super taktiku, tak naprosto s přehledem úvodní závod vyhráli.

V pondělí večer jsem šla pozorovat závod, při kterém se stavěli stany. Bohužel jsem ale nevěděla, že tomu předchází tolik soutěží. Bylo to dlouhé a nakonec jsem tam nevydržela až do konce. Čekala jsem, že se pobavím. Naopak jsem z toho měla spíš depresi. Původně jsem si myslela, že účast nebude moc velká. Když jsem tam ale viděla spoustu kamarádů, tak jsem si začala nadávat, že jsem se taky nezúčastnila. Připadala jsem si zbaběle. Vypadalo to jako dobrodružství a hlavně zábava. Někteří kamarádi si na to dokonce koupili ladící pyžama. 

Ráno mě však překvapilo, že Justinna spala místo ve stanu v našem pokoji. A čím víc stanujících jsem se ptala, kde spali, tím víc jsem zjišťovala, že většina z nich na pokoji. Ti co spali ve stanu začali být nachlazení. A všichni byli nevyspalí. Jak dny ubíhaly, tak jsem byla víc a víc ráda, že nemusím plnit úkoly ve dvě ráno a že mě nikdo nebudí o půl páté.

Justinna třeba ve stanu za celý týden nespala ani jednou. Postupně se totiž ukázalo, že hlavním úkolem není přežít 3 noci ve stanu, ale spíš vydržet tři noci skoro nespat a účastnit se soutěží. (Běžně se začalo soutěžit v 9 večer, skončilo se ve 3 ráno a pak byl ve čtyři nástup.) Po soutěžích musíte vybrat aspoň jednu oběť z týmu, která vydrží ve stanu aspoň do šesti ráno, v tu dobu končí možnost svolat nástup, tak se většina přesouvá do postele. 

A hlavní chyták je v tom, že přes den musíte fungovat úplně normálně. Chodíte do školy, na tréninky, píšete testy, úkoly. A mezitím se snažíte aspoň trochu dospat velký spánkový deficit. Když jsem se teď po týdnu ptala kamarádek, které se celé akce účastnily, tak by do toho znovu prý nešly. Nejlepší řešení je prý nesoutěžit v týmu, ale chodit se na vyhlášeni soutěží jen dívat (první noc měli nafotit "sexy" kalendář, druhou připravit prezentaci na libovolné téma a pak dostali seznam asi třiceti předmětů, které museli někde sehnat. Třetí noc si měli vybrat písničku a předstírat, že jí zpívají (ideálně u toho i tancovat, dělat něco vtipného nebo mít zajímavý kostým, aby dostali víc bodů).

Za mě by byl asi ideální takový kompromis, kdyby  soutěže končily o půlnoci a pak by se opravdu kladl důraz na to, že cílem akce je spát ve stanu. A kdyby nebylo žádné buzení ve 4 ráno. Ale nemám úplně právo soudit účastníky, když jsem se sama nezapojila. Každopádně to byla velmi originální akce, se kterou jsem se na žádné jiné škole nesetkala a asi ani nesetkám. Co si o tom myslíte vy? Zúčastnili byste se?