Jak zaplnit volný víkend?

Mám za sebou první víkend, kdy jsme neměli program naplánovaný do poslední minuty. Naopak jsme skoro nevěděli, co celé dva dny dělat. Dost kamarádů má už hodně úkolů, já zatím naštěstí žádné nemám. 
Běžně je jídelna otevřená od sedmi, kdy začíná snídaně. O víkendu snídaně nejsou a místo toho je od 10 do 2 brunch. Mají tam úplně luxusní palačinky. To byl trošku problém, protože jsem se tam vydala jen pro trochu ovoce. Plánovali jsme totiž jít do posilovny a nechtěla jsem jít s prázdným žaludkem. Nakonec jsem došla ke kompromisu dát si jednu palačinku před posilovnou a pak pár dalších později jako oběd. 
Několik lidí potřebovalo zajet do Walmartu a protože se nám podařilo najít pár amerických kamarádů (všichni jsou prváci), tak jsme mohli vyrazit. Potřebovala jsem jen diář. Asi bych to nějak zvládla i bez něj, ale stejně jsem neměla nic lepšího na práci, tak jsem jela s nimi. podařilo se mi tam koupit i nějaké knížky, abych si mohla ve volném čase číst a zlepšovat tím svou angličtinu. 
Nevím, jestli jste všichni plně obeznámení se situací, proto to radši zopakuji. Náš kampus je v městě Huntingdon, které má kolem 7000 obyvatel. Je to dost uprostřed ničeho. Každý den tu projede v 10 dopoledne vlak do Pittsburghu a ve 4 odpoledne opačným směrem ten samý vlak do New Yorku. To je veškerá veřejná doprava, kterou tu máme. Proto je dost důležité najít si americké kamarády s autem, protože bez něj se jen tak někam nedostanete. Ale naštěstí je ve městečku pár kaváren, restaurací, muzeí a dokonce kino. To jen abyste pochopili, že pro spoustu místních může být výlet do většího obchodu skutečně highlight týdne. 
Odpoledne jsme se šli podívat na volejbal. Zjistili jsme však, že se jedná jen o přípravný zápas Juniaty proti Juniatě. Proto tam bylo jen asi 30 diváků. Myslím si ale, že až budeme hrát proti cizímu týmu a bude plná tribuna, tak to bude mít dost dobrou atmosféru. Tělocvična vypadá přesně jako z amerických filmů. 
Večer jsme se šli podívat na místo, kterému se tu říká "The Cliffs". Jedná se o skály nad propastí na kraji lesa. Jde se tam z kampusu asi 15 minut. Na fotkách to sice vypadá trochu jako uprostřed divočiny, ale nachází se to jen 50 metrů od města. I tak je to moc pěkné klidné místo s výhledem na řeku. Dokážu si představit, že tam chodí lidé meditovat.
Večer jsme šli na pravou americkou house party. Popsala bych ji dvěma slovy: kulturní šok. Nejsem člověk, kterého byste často potkali v klubu nebo na diskotéce, ale i tak už jsem zažila spoustu lepších párty. Tady bylo hrozně moc lidí a teplota v domě se podobala teplotě v sauně. 

Na snídani ze školní jídelny to nevypadá špatně. 

Tyhle flašky z Walmartu by rozhodně ocenili lidi z YouTube kanálu Šťastní lidé. 









 


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Festifall

Walmart

Třicátý první den

Sedmdesátý pátý den - oběd v Markthalle

Tentokrát už opravdový Halloween

Tentokrát se vydáme do přírody

Sedmnáctý den