První den školy

Ve čtvrtek byl první den školy. Já mám čtvrtek volný, ale s tím, jak všichni spěchali do tříd, tak jsem měla trochu zvláštní pocit, že bych asi taky měla někam jít. Dopoledne probíhala akce, která se jmenuje "Kafe na dvoře". Uprostřed kampusu měla naše oblíbená huntingdonská kavárna (= jediná kavárna, kde jsme zatím byli) stoleček, kde jsme si mohli vzít zdarma muffiny, sušenky, kávu, čaj nebo horkou čokoládu. Byli tam i lidi z vedení školy, kteří si povídali se studenty.

Když se všichni rozešli do tříd, tak jsem šla konečně vyzkoušet, jak tu funguje pračka a sušička. Vloni tu prý začala jedna ze sušiček hořet, tak jsem se docela bála, abych neudělala něco špatně. Ale vypadá to, že jsme já, moje oblečení i Tussey Hall (= koleje) přežili. Mezitím se mi podařilo napsat část blogu.

Po obědě jsem si šla vyzvednout učebnice. Na FI nepoužíváme učebnice. Za celé své vysokoškolské studium jsem potřebovala jen jednu na hodiny španělštiny. Ale tady v tom jedou ve velkém. Dostala jsem velkou krabici knížek. Naštěstí jsem čtyři rovnou vrátila, protože byly na předmět Yoga Studies. Těšila jsem se, že se dozvím něco nového o józe a že budeme třeba i trochu cvičit a meditovat. Ukázalo se však, že si na každou hodinu musí jeden ze studentů připravit článek a pak o něm vést diskuzi. Hodnocení předmětu záleží hlavně na tom, jak moc se zapojujete do diskuzí. Je to předmět pro třeťáky a čtvrťáky a já jsem tam měla být jediný výměnný student. Navíc bych musela do půlky podzimu napsat 4 stránkovou práci a do konce zkouškového 20 až 30 stránkovou práci. Proto jsem se rozhodla předmět zrušit a místo něj jít na dva jiné: Tai chi (kde se snad reálně cvičí) a programování v Unixu. 

Odpoledne, když měli všichni kamarádi zase vyučování, jsem volala domů rodině. Seděla jsem venku na lavičce a uprostřed hovoru u mě zastavilo golfové autíčko se 4 lidmi, předali mi sušenku a pozdravili mě: "Welcome back!" (To bychom mohli zavést i na MUNI.)

Dalším zážitkem bylo focení. Dlouho jsme si nebyli jistí, jestli nás na fotce "class of 2026" budou vůbec chtít. Ukázalo se že ano. Všech 350 studentů prvního ročníku (+ exchange studenti) se fotilo dohromady. Nevěděla jsem, jak přesně to plánují udělat. Před jídelnou je na zemi z dlaždic udělaný velký kruh, tak nám řekli, ať se postavíme dovnitř kruhu, jinak nebudeme na fotce vidět. A pak nás fotili z vysokozdvižné plošiny! Celé to koordinivala jedna učitelka s megafonem. Bylo ohromné vedro, takže jsme to chtěli mít brzy za sebou. Navíc bylo při tak ostrém slunku náročné dívat se do foťáku. 

Večer probíhal meeting Global Village. Jedná se o všechny lidi, co bydlí na stejném patře jako já. Je tam dost mezinárodních studentů a každý má na dveřích své jméno a vlaječku podle státu, odkud pochází. Budeme mít nějaké společné akce. Občas se setkáme jen tak, někdy budeme vařit a pojedeme i na výlet. Co se vaření týče, musím alespoň jednou uvařit české jídlo. Nevím úplně pro kolik lidí (minimálně pro 20). Jestli máte nějaké nápady, tak je prosím napište do komentářů. Napadají mě bramboráky nebo ovocné knedlíky (ale s těmi by se mi asi nechtělo patlat pro tak velký počet lidí). 

Hádejte co přišlo dál, je to velmi těžké uhodnout. Nebudu vás napínat, byly to opět seznamovací hry. Měli jsme na papírek napsat své jméno, zemi, zájmena, která používáme. To je tady při představování docela běžná věc, ne každý muž chce být oslovován jako on a ne každá žena jako ona. Pak jsme měli napsat, jakou bychom chtěli superschopnost. A nakonec naši oblíbenou karaoke písničku. (Moji brněnští kamarádi určitě ví, že poslední otázka byla moje oblíbená, protože nesnáším vybírání písniček.)

Na jednu stranu už bylo teambuildingových aktivit až až, na druhou mi přijde docela fajn, že teď už znám jménem lidi, co každodenně potkávám na chodbě nebo v koupelně. Dokonce jsem zjistila, že jedna z nich byla v létě na školním výletě v Čechách! Jiná má zase mamku, která pracovala v Čechách a právě doma v Ohiu hostí výměnného studenta z ČR!

Rovnou sem přidám i pátek. Je to docela běžný den, až na to že jsem šla poprvé do školy. Ve Švýcarsku jsem byla extrémně nervózní a první asi 4 dny školy jsem dost často brečela, bylo to velmi stresující, protože jsem si na všechno připadala sama. Tady to bylo úplně v pohodě. Měla jsem matematiku, kde se budeme učit hlavně derivace a integrály, které jsem se učila už na střední škole i na VŠ v Brně. Učí nás Taiwanec, který je naprosto pohodový. Dopředu nám řekl, že mu něco nařizuje škola (např. jak bude probíhat zkouška), ale zbytek požadavků bude mít dost volných. Takže když nestíháme úkol, nebo nemůžeme přijít na test, máme mu napsat a on nám prodlouží deadline nebo posune datum testu, aniž by se ptal na důvod. 

Chtěl aby někdo napsal na tabuli graf jedné funkce a když se vyvolanému člověku moc nechtělo, tak řekl: "Ale tohle je speciální křída Doris, nejlepší křída na světě. Nechceš snad vyzkoušet nejlepší křídu na světě?" 

Kamarád Baptiste z Francie vypadal trochu zmateně, když slyšel, že se budeme celý semestr učit derivace a integrály, které se v Evropě často učí už na střední. Po hodině došel za učitelem, aby ho přeřadil do náročnější třídy. Já zůstanu spíš v té lehké, protože jsem za prvé část věcí zapomněla a za druhé budu mít dost jiných předmětů, které podle úvodním emailů vypadají časově dost náročně, tak na ně chci mít prostor. 

Další příjemná zajímavost byla, že na dvoře rozdávali asi 3 hodiny mangové smoothie nebo ledovou kávu zdarma. 

Večer byl v jídelně Stranger Things kvíz. Dali jsme dohromady tým sedmi kamarádů a vyrazili tam. Ze začátku to bylo dost fajn, měli i hezkou tematickou výzdobu. Bohužel postupně to začínalo být dost nudné a spoustu lidí v průběhu odešlo. Ale i tak oceňuji že nám tu připravují tak bohatý program.

Skupinové focení bylo trochu náročné. 






Podařilo se nám získat pár místních kamarádů. Poznáte na fotce tři Američany? 
Povinná fotka před první hodinou ve škole. 
Kamarádka Teresa, která právě všem sděluje, že náš tým se bude jmenovat Karate Masters, protože mají v týmu mě a mám černý pásek v karate. (Aneb co se může stát, když někomu řeknete, že jste chodili jeden semestr na karate a máte za sebou 11 lekcí. A černý pásek rozhodně nemáte.)


Komentáře

  1. Ovocný knedlíky dej anezkooo, ty uz jsi dvakrát viděla v praxi, tak to určitě zvládneš a víš, že to zas tak těžké není :D <3

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Festifall

Walmart

Třicátý první den

Sedmdesátý pátý den - oběd v Markthalle

Tentokrát už opravdový Halloween

Tentokrát se vydáme do přírody

Sedmnáctý den