Pauza

Dneska jenom rychle oznámím situaci. Minulý čtvrtek jsem se začala učit na polosemestrální zkoušku z počítačové grafiky, na kterou musím nastudovat 100 stránek v učebnici. Je to tak moc čtivý, že každou stránku čtu tak 10 minut, protože dost často čtu dokola ten samý odstavec a až po několika větách mi dojde, že jsem to už jednou četla. Ve chvíli, kdy jsem si říkala, že mám hodně úkolů a sotva je stihnu, ale když se budu snažit, tak to nějak půjde, tak mi přišel mail. Psalo se v něm, že mě ve čtvrtek 6. října čeká první prezentace v předmětu Language in Motion. Budu prezentovat o České republice na střední škole.

 Bylo to čím dál tím lepší. Vybrala si mě učitelka, která chce před prezentací zoom meeting, abychom se na všem domluvily. Dál musím mít meeting s mojí učitelkou z Juniata College. Vyučovací hodina nebude mít klasicky 45 minut, ale výjimečně 90. Moje kamarádka, která uvažovala, že pojede se mnou, nemůže jet, protože by zameškala dost hodin. Budu vyjíždět kolem půl sedmé ráno. A aby toho nebylo málo, tak podle Justinny je to soukromá škola, kam chodí bohaté děti.

Den špatných zpráv jsem završila tím, že jsem si dala oblečení do sušičky a nějak jsem si nevšimla zapnutého tlačítka "no heat". Takže jsem si šla po 40 minutách prádlo vyzvednout a bylo pořád mokré, protože se celou dobu jen točilo dokola bez zapnutého zahřívání.

Od doby, kdy jsem psala naposled, jsem toho zažila hodně. Na study abroad festu jsme naprosto vzorně reprezentovali Masaryčku, se školou jsme jeli na podzimní festival na nedalekou farmu, byla jsem na večeři v hostitelské rodině, která nedopadla úplně podle našich představ a další den na výletě s hostitelskou rodinou jedné kamarádky a to bylo naopak naprosto super. Snažila jsem se učit na zkoušku z matiky, ale matematikář šel náhodou kolem a zapovídal se se mnou, takže jsem se nemohla připravovat na jeho test. (Slyšíte v tom tu ironii?) Ale aspoň už vím všechno o Taiwanu, o tom jak moc tragické je americké školství a o matematických konferencích. A v neposlední řadě jsme poprvé zažili tailgating (grilovačka na parkovišti před zápasem) a pravý americký fotbal na gigantickém stadionu.

O tom všem bych vám ráda vyprávěla. A snad brzy budu. Ale teď mě čekají zkoušky a prezentování o České republice. Tak mi prosím držte palce a počítejte s tím, že minimálně do čtvrtka se tu nový článek neobjeví. Ale všechno to pak doženu včetně fotek.